Page 34 - Rozbor23_final_web

jsme se začali v divadle cítit jako doma. Představení začalo a rychle upoutalo celou
naši pozornost.
Hurvínek s panem Spejblem vyskočili na scénu a najednou bylo všude veselo.
A hned úvodní scéna byla originální a nečekaná. Herci ještě nebyli připraveni, a proto
zůstalo na panu Spejblovi a jeho synkovi Hurvínkovi, aby diváky v sále zaměstnali
a pobavili, zatímco se budou operní herci v zákulisí připravovat. Vtipné glosy
a zmatky s rozmisťováním kulis a rekvizit po jevišti pak chytře a nenásilně vtáhly
všechny malé a velké diváky do děje opery. Příběh slavné Smetanovy opery Prodané
nevěsty byste ale vlastně ani nemuseli předem vůbec znát, stačilo se jen pořádně
dívat a pozorně poslouchat.
Spejbl s Hurvínek a samozřejmě i Mánička s Žerykem zde totiž po celou dobu
představení působili jako operní průvodci, nejdříve v roli pouhých návštěvníků opery,
později pak již jako plnohodnotná součást operního sboru, takže pokud jste dosud
o opeře něco nevěděli, oni vám to vysvětlili nebo zazpívali. Jako průvodci postupně
představili všechny operní zpěváky a herce na scéně (Tomáše Kořínka ve dvojroli
Jeníka a Vaška, Pavlu Vykopalovou v roli Mařenky, Jana Šťávu v roli Kecala a Evu
Esterkovou ve dvojroli hospodské či Esmeraldy), jejichž pěvecké výkony byly
jedinečné, a nezapomněli ani na čtveřici muzikantů a jejich hudebních nástrojů
(kontrabas - Jindřich Konvalinka, housle - Barbara Tolarová, klarinet - Zdeněk Kužela
a klavír - Ondrej Olos).
Veledůležité informace o panu Smetanovi a jeho opeře si nenechal ujít a předal je
veselou formou divákům pan Spejbl, který se na jevišti těšil všeobecné vážnosti
a úctě zejména při popíjení piva s Kecalem. Hurvínek oproti tomu po celou dobu
představení působil jako diblík pokoutník a zvídavý studentík, který vtipně skákal
do řeči všem hlavním protagonistům, a poučoval je, jak se mají správně chovat. Učil
třeba Jeníka, jak si má udobřit svoji Mařenku, nebo naopak proháněl a trestal Kecala,
když o něm zjistil jeho nekalý záměr prodat Jeníkovu Mařenku nemotornému Vaškovi
Krušinovi. Všechno působilo tak jednoduše, čistě a živě, takže vám vůbec
nepřipadalo divné, že lipové loutky dávají rady do života dospělým hercům.
Scénografie pana Davida Janoška je vždycky velmi působivá, originální a doslova
srší vtipnými zvraty. Třeba když Hurvínek nečekaně spadl při honičce za Kecalem
mezi slípky, které mu tam někdo z herců v mezičase přemístil, a začal potichu
nadávat, bylo o zábavu mezi dětmi postaráno. Malé rozkládací domky na scéně, jako
například hospoda nebo Mařenčin domek, také velmi šikovně propojily malý svět
loutek s velikým světem lidí z venkova.
Před čím se ale musím nejvíce sklonit, je výkon loutkovodičů a hlavních interpretů
Martina Trechy, Davida Janoška, Jany Mudrákové a Jana Levého. Tento mladý
herecký soubor má můj veliký obdiv a úctu za to, jak skvěle dokázal v živém
vystoupení plném pohybu a změn, namluvit (a to až doslova k nepoznání) hlasy
Hurvínka, Spejbla, Máničky a Žeryka, a přitom k tomu všemu navíc i zazpívat slavné
Smetanovy písně: Proč bychom se netěšili nebo Dobrá věc se podařila. Je jisté,
že všichni tito členové souboru před sebou mají velkou budoucnost.
Opera je těžko uchopitelná umělecká forma, ve které se střídá divadelní představení
s hudbou, přičemž většina textů je zpívaná za doprovodu orchestru. Protože v opeře
herci svoje texty nejen hrají, ale i zpívají, je pro nováčky opery někdy trochu složité,
aby dokázali sledovat přímočarou dějovou linii příběhu, na který jsou zvyklí třeba
z loutkových nebo činoherních představení, protože zpívaným slovům za doprovodu
hudby prostě dost dobře nerozumí. Vjemů a pohybů je na scéně najednou všude
plno a je tedy těžké se v tom dobře orientovat. V představení Hurvínek prodává
nevěstu se bortí všechny operní zvyklosti a nesrozumitelnost textu rozhodně nepatří

32